Jak jsme (ne)šly na Imodium

středa, cca 3 ráno mi bylo oznámeno, že ve čtvrtek jdem na Imodia. Takže spocená chlastem sem souhlasila, že jo. Neviděla sem je asi milion let, možná o tři roky dýl, takže jo. Začnem v Nebi. Fajn beru.

středa cca 16 hodin odpoledne
Nenávidim Barunka, nenávidim všechny a nechci už nikdy v životě pít.

čtvrtek 14 hodin
Zuzanka píše Báře, že v Nebi se sejdou na pátou.

čtvrtek 17:31
Majtina volá Zuzance, kde jako kurva jsme. No ale já ti psala, že jsem až na šestou!

čtvrtek 18:05
příchod do Nebe / drink, drink, čekání na drink, drink

čtvrtek 20:05
přesun z Nebe do RC. Bára si dává párek, kterej jí chtěl cizí kolemjdoucí (cizí kolemjdoucí? Ono moc kolemjdoucích známejch neni totiž) sníst.

čtvrtek 20:30
RC, tisícej rum s kolou. Jo holka, na to, že vstáváš v pět.. Takže tak

No a pak začli hrát. 'Proboha, co to je za lidi? Proboha, co to hrajou? Co to zpívaj? Co to je? Tak němej úžas. Jsou sfetovaný? Nebo jako co to je? Kde jsou ty kamarádi z parku?' Tak přesně to si řikala Zuzanka

a pak zahráli Hlavou. S uplně jinym začátkem ale 'pocitžemužuvypadnout' tak byl, takže ty starý Ima tam byli. A když hráli Koníka, tak se Zuzance skoro až chtělo si jít zatančit do prostřed publika, ale bohužel, publikum bylo divný. Hodně divný. Asi už dospělo jako já, nebo nevim.
Dostavníky, klucí vy mi hrozně chybíte.

No a pak domů. Vstáváš za 5 hodin. Jistě, dej si salámovou pizzu. Poplákla sis hodně, jak tě pálila držka, jo? Dobře ti tak.

Shodly jsme se s Majtinou, že ne-e, to nebyli vůbec imodia. Pár vyfetlejch chlapců se zbytečnejma pozama, linky už ne..

komorní koncerty

Proč ráda chodim na malý koncerty? Protože proto.

Ne, hlavně tam nebudou asi žádný uječený fanynky, budou tam lidi, co si jdou užít koncert, poslechnout si to, kouknout se, potkat známí, žádnej shon, pohoda, klídek. Taková skoro až rodinná atmosféra.
Navíc, jdeš si pro pivo a nečekáš milion let, během písničky, co tě neba, si stihneš dojít na hajzl, koupit pivo, a vrátit se ještě na bar pro piva pro ostatní. Ale většinou se najde někdo, kdo ti ochotně zaasistuje a to pivo v kelímku ti podrží tak, že zvládneš tři vzít do ruk a 4 do zubů. Dobře, nebo ti je pomůže odnýst. Když řekneš s dovolením, nesu pivo, většina lidí uhne, nejsou tam žádný burani, že jo.
Ale nejvíc, nejvíc se mi líbí ty chvíle mezi písničkama, který jsou tak hezky potichu, že musíš skoro i šeptat, abys ségře řekla, že "ty vole! To je prostě dokonalý" .

tak.