#radazústí

Na bytě to máme teďko dost nahnutý, nevim kdy přesně to přišlo, možná když jsme se v našem pokoji moc nezapojily do malování pokoje slečny A., tak ta se asi s náma neba proto, ale proč zrovna slečna I.? Možná vím proč, ale nechce se mi tomu věřit. Přece když si de pro krysu k nám do pokoje a načape mě tam v MÝ posteli s nějakym borcem v plný parádě, tak přece se ty vole na mě nemůže urazit, že jí pošlu fofrem do prdele, ne? Ale co udělá slečna I.? Ano v klídku, stay cool, si dojde ke kleci, kde si vezme krysu a odkráčí si pryč? No to je jedno, tak prostě se s náma zbytek bytu nebaví. Nevíme proč.
Ale víte jak na to?
#radazústí zní, že stačí vstát na 12 odpo, ke snídani si rozpíct v troubě pár croisantů (nebo jak se ten kus pečiva píše), provonět s tím zbytek bytu, do kávovaru nasypat trochu kafe, co v keni nasbíralo pár nezletilejch černoušků (který za to ovšem dostali řádně zaplaceno a mělo přestávku na jídlo bo je to přece Fair trade vole) a je to. Bičíz vylezou ze svejch brlohů a pozdravěj a najednou se motaj v kuchyni víc, než když Ti vaří Radim a Fluf vypráví o svym životním rozhodnutí bejt vegan. Takže jim taky nabídneš. Ukážeš jakou vrstvu másla (margarýnu, whatever) maj natřít a jak málo drobit a jasněk, že si můžou dát kafe. No a máš je na háku, že jo..
a #radazústí no.2  zní: ty vole, ale nezapomeň vypnout troubu, protože jakmile prodělaj svůj první foodgasm z něčeho jinýho než ze suši, tak si všimnou, že je zapnutá a kávovar neni vypojenej. A pak zase zalezou do svejch brlohů, růžovejch. Poznámka, nezapomeň, že máš tendle tejden vynášet odpadky nezůstane samozřejmě nevyřčená...

těžký pondělí

fakt doopravdicky těžký pondělí. Po dlouhý době se ozve Opava, a pak se ty vole vykopat z postele a jít si nechat vydloubnout simku. Což samozřejmě můžeš udělat sám, ale nesmíš bejt blbej a nezjistit to až na prodejně. A když už jdeš kolem toho koně, tak se tam stavíš. Bez rozhlížení jedeš rovnou nahoru. Kam jinam. Promo proti tobě, čokolády, čaje, Martinka. Tak si vezmeš čaj ať nevypadáš blbě, ale zkus nepozdravit. A tak se tam zastavíš, řikáš, jak je ti tam hrozně. A slyším jak hrozně chtěj aby ses vrátila. A furt držíš ten čaj. A pak příjde Lucka a řiká ti, že co ta nová barva? A ty musíš přiznat, žes musela.. A ty vole, ona ti řekně že tě chce zpátky i holou hlavou klidně. A tobě se chce strašně moct přemoct slzy. A jseš statečná ale pak příjde Juan a hrozně se přemáhá tě neobejmout, protože by to bylo divný.. a tak se na něj aspoň podíváš a pohledem mu řekneš vše a ať na tebe počká dole. A on pak počká a venku tě obejme. A začne si ztěžovat na víkend s Lenkou K. a zlepší ti náladu o milion procent, protože poslední půlhodina byla těžká. Fooďáci tě všichni zdraví a chválí a maj tě rádi a chtěj tě zpátky. Koupíš si ten čaj a vyprávíš, jak je to o ničem a najednou vidíš o co všechno si přišla a je ti to tak líto, že se rozloučíš a jdeš. Co nejrychleji to jde ale dole potkáš Danu. A máš to na dalších deset minut a najednou kolem tebe jsou všechny z dámskýho a je ti to znova najednou všechno líto a musíš utýct. A venku tě čeká rozevřená náruč. Díky. Necháme to tak. Sluší ti to. Jede mi tramvaj. Bez ahojčau musíš jít a až když se za tebou zavřou dveře, tak jim to dovolíš ať ti tečou po tváři.

návštěva míst co ti vzali jiní a máš nějakym způsobem rád a nemůžeš se tam vrátit je podle mě jeden ze způsobů sebepoškozování.


Jen nejsou vidět jizvy.