Ve středu se vracíme. Po dvou měsících.
Ne, nechce se mi domů a na druhou stranu Ano, chce se mi hrozně domů.
Opět jsem si od tohodle slibovala obrovskou změnu života, která, what a suprise, nenastala. Dva měsíce jsem si tu žila totálně mimo svět, kterej mám v Praze. Jediný, co se změnilo je, že mi narostly vlasy o dva cenťáky, který musim po příjezdu vyřešit, a že jsem se opálila. Což zhruba tak 15. května už nebude vidět.
Nic jsem si tu nesrovnala, jen jsem se smířila s tim, že zůstanu ve svý práci, která nikam nevede, zase ale hlavně nevede dolů, což je vždycky důležitý. Asi na nic lepšího nemám a svět kolem sebe nikdy nepřesvědčim, že nejsem asistentka, protože ikdyž vyprávim o všem možnym z práce, tak tam slovo kopírka zazní a kopírka znamená asistenka. Hm. No jo no. S timdle ale je zbytečný bojovat.
Ne, neni ze mě superhubená opálená hezká holka, je ze mě to samý, jen víc pihatý a ne v tom hezkym roztomilym slova smyslu, protože to u mě nejde, jako vždycky.
Ale vezu suvenýry a dárky a tak budu chvilku oblíbená, myslim.
Nicméně mě čekaj plány, který jsem si udělala a podruhý what a suprise, nejdou zvládnout. Pojedu na tábor, na kterej mi ještě šéf nedal dovolenou, protože je to 14 dní v kuse. TVL mě je to u píči, já chci dovolenou, dovolenou, kde nebudu pracovat pro GXA, ale budu tam pracovat pro Fáfu a dalších 65 lidí, který většinou budu pod zákonem, takže nejsou tak uplně kvalifikovanej šéf, ale chápeš, kam mířim. Ne, nebudu stahovat výpisy, ne nebudu připravovat smlouvy a dodatky, ne nebudu plánovat schůzky a rezervovat garáž. Ne, prostě nebudu na telefonu, budu v teplákách a keckách. A ano, je to na 14 dní v kuse. Nejsem proboha tak důležitá, aby se beze mě posrali 14 dní. Nebo je tu druhá možnost, dát mi neplacený volno a najmout brigádníka za peníze pro mě. Hele, mě je to jedno, nájem poplatim, nějak. Si řikám teď.
A pak dovolená s Degenama kde, what a suprise, je uprostřed koncert AM a na ten já jdu. Takže buď pojedu jen na půlku dovolený, nebo si odskočim na letiště a proletim se tam a zpátky. A jak se dostanu na letiště a zpátky? asi stopem, nebo nevim.
Nějak se mi poslední dva dny nedaří si sednou k oceánu a vyhnat všechno z hlavy, takže když už nefunguje oceán, je čas se sbalit a jet domů a naskočit zpět do kolotoče práce, víkend v ústí, práce, víkend v ústí, ale překvapivě, se na to těšim.
No nic, čas se namalovat, učesat a jít vrátit do zastavárny monitor a zkusit vypít všechno pivo světa v místní pivnici.
Jo a španělsky furt neumim. Možná protože jsem se ji ani nikdy nezačala učit.
