tak začnem, ne?

Když sem dostala práci v M&S, tak sem si řikala, že se mi tam nechce. Ale víš jak, food, paráda jako prase. Celej den se nenudíš a ty vole ty lidi tam? Berou tě, protože nezatuhuješ kde se dá. Dostaneš práci a protože je to tvoje práce, tak jí kurva bez řečí jdeš udělat. Takže během měsíce jsem byla braná jako dobrá. Jakože fakt dobrá. A jakože se se mnou začli i bavit. Byla to sranda. Začla jsem je mít ráda, začli srandy, ironie a sarkasmy. Taky nějaký ty alkoholy proběhli.
A pak ty vole přesun na chodov. Já nevim, jakej průser jsem udělala. Pak jsem zjistila, že žádnej a že začla lobistická agenda jak prase aby SAMOLIBÁ MOHLA ZŮSTAT NA MELANTRICHU, ale hovno platný že jo.. Takže zítra mě čeká první den na minifoodu. Samozřejmě, že kolegové na mě koukaj "tojetapíčazváclavákucojezvykláhovnodělatatyrůžovývlasyjsoujakoco?" no ne, jednou uslyším ve svý blízkosti, za zádama, slovo melantrichslashváclavák tak to bude špatný. Budu se snažit vyjít s nima, hodně, ale zkus přestoupit z první ligy do okresního přeboru. Samozřejmě nucenej přesun kvůli drogám a děvkám, když už tě nemaj kam dát, tak vyhoděj kapitána a pošlou tě tam. Takovej přestup myslim. Sakra. To bolí prostě. Pujdou po mě jak slepice po flusu. A že já dělám chyby, když se po mně jde.

Prosím, ať je tam aspoň jeden kamarád.

Takže. Nebyla to práce snů, ale bavila mě. Bavil mě ten kolektiv. Bavili mě zákazníci. Bavili mě milí cizinci. Bavili mě i nemilí cizinci. Takže goodbye a have a nice day. Zvedni bradu. Buď statečná a kdyžtak jdi brečet do mrazáku.

alkoholy

před vánocema mě napad ten (v tu chvíli) geniální nápad si do diáře zapisovat všechny alkoholy co vypiju. Naverbovala jsem do toho i pár známejch ale víš jak. Po tejdnu to vzdali. Dneska sem si tam poctivě zapsala včerejší výkon a pak ho šla opět poctivě vyzvracet. Ne, je to se mnou špatný. Buď to bylo tou 11° a nebo UC, těžko říct, ale fakt mi alkoholy nedělaj dobře. Druhej den samozřejmě. V aktuálním čase pití je to fajn, ale druhej den, ciwe, nejsem moc spoko.. Ale jinak byl včerejšek moc fajn. Asi sem se opět projevila jako nevzdělané a trapné hovado (=> krásná, vtipná, okouzlující) ale těžko říct jestli mi to vadí. A vůbec mi to teď nepíše, mam v hlavě milion věcí, co chce ven, a nebo tam mam uplně nasráno spíš. Takže tak.

signály

dneska sme se rozhodly, že si uděláme s Denis lepší pokoj na bydlení. Nebudou tu dvě ubohý postele, stůl a hnusná barva na zdi. Takže základ je gauč a stolek. Protože jakmile máš gauč, máš pak i přátele co na něj můžeš posadit a v noci položit. Malovat budem! A tak nějak, bude to tu parádní. Změny miluju, takže se nemůžu dočkat až někde ten gauč seženem (nevíš o někom, ideálně jen za odvoz v Prahe?), předěláme to tu a bude to tu fakt boží.
Nic zpět k tématu, jsou to takový signály něčeho. Těžko říct čeho, těšim se na to. A víš jak, vždycky když něco chceš, tak máš udělat první krok? Tak mě už doprdeletyvole nebaví dělat pořád první kroky. Přijde mi, že jich vždycky udělám minimálně 10 a co z toho mam? Zatim nic. Můžu jen zavřít oči a přijímat. Sice nebudu mít nic, ale už nic jinýho dělat nemůžu. První kroky už jsem udělala a žádná reakce, nebo taková, která dál už nic neukáže. A dělat další první krok? Ne, díky. Jsem tady. Tak už to nechám. Na tobě.


Hejtyvole boží, přesně to je #řeknitopísní Signály od prodavače.

fantazie

tak jo, venku začlo sněžit, takže byl akorát čas hledat nějakej tábor na léto.
To si tak hledám, hledám ale ty vole, všechy jsou tématicky zaměřený. Poslední dobou se nám tu rozmáhá takový nešvar a to 'tématické tábory'. Jedeš na tábor a máš jasně daný, že z tebe bude 14 dní například pirát. Nebo budeš žít ve starejch pověstejch českejch. Nemáš možnost výběru, budeš prostě todle. Celejch 14 dní, (vlastně 12!! imho tábor na 12 dní?! Co to je za počet dní? K ničemu!), máš jedno téma. A když už se udělá téma, kde máš možnost být spoustou věcí, například téma 'Vesmír' tak ti to zakážou a nalajnujou ti co a jak. Nikdo tě nenechá realizovat se. Téma vesmír. Máš tisíc možností čím bejt, jeden den dobývat hvězdu smrti, druhej poslouchat vogonskou poezii, třetí stavět vesmírnej teleskop, 4 den zabít Sigourny Veawerovou, pátej den pátrat po šmoulech (jsou to jasný mimozemšťani..) atd, ale ne, to máš moc fantazie, to nejde. Budeš se pohybovat pouze v tomto okruhu. A ještě takhle. Děsný.

Kde jsou ty doby mojich táborů? Kdy jsme se ráno probouzely a čekaly co z nás ten den bude. A nebo jsme to prostě byly jen my, děti, co hrály vybiku, bränn, famfrpál a nepotřebovaly jsme nic dalšího. A když sme se nudily, tak jsme byly zdravotní sestřičky a zachraňovaly oddíl nejmenších kluků, kteří zase padli v kruté válce.. Za našich 14 dní jsme mohli být čímkoliv, ne jen pirátem. Nepotřebovali jsme jet dalších 10 let abysme si vyzkoušeli vesmír, středověk, pohádky... my sme jezdili protože sme mohli být čímkoliv. Kdykoliv.

Dneska se prostě nepočítá s tím, že ti pojede jako vedoucí někdo, kdo má vlastí hlavu, že?

stejně nás bavilo nejvíc chodit na borůvky a hrát si a pašeráky. s klukama.

řekni to písní

už kolikátej rok žiju s představou, že všechno se dá říct písní. Respektive na skoro každou situaci v mém životě se dá najít odpovídající písnička. Pokud nechápeš, o čem mluvím, tak si to ukážeme na příkladu, že.

tak například Silvestr: Bonus - Že budu šťastnej. 

jakejkoliv pobyt: Prohrála v Kartách - Kousky s tebou

pokud ti ty písničky nic neřikaj, tak třeba na dnešek se perfektně hodí, teda pro můj dnešek, Iluze od Vypsaný fixy.

Nebo když odjíždím z Ústí do Prahy (případně obráceně), tak neznám lepší písničku než Hometown Zombie od Prostitutes.

a mohla bych vymyslet další a další příklady, ale mam kocovinu a začíná mi bejt špatně. Už bude hotová ta polívka prosím?

Dokonce přemýšlim i o tom, že na Řekni to písní udělám i projekt na twidru. 

diář

na fb se opět objevila nabídka s přehledem mýho loňskýho roku. Samozřejmě sem se na to podívala a vůbec, ale vůbec mi tam Marek Cukrhora (Homole) nevybral důležitý věci, takže jsem si vzala do ruky svůj diář a prolistovávala jsem si, co vlastně se stalo loni. A že toho podle mýho diáře bylo. Nástup do sportlines a potkání všech těch neskutečnejch (chce se mi napsat idiotů, protože to je nejvýstižnější, ale co když si to přečtou? ) super lidí. Jak po pracovní stránce, tak po lidský, jsou úžasní. Náš blondspolek, Jizbická střechacrew, liteská rodinná pohoda na zubatce a všechno. Taky ten ojeb o prázdninách, že jo. Holt všechno má dvě stránky, zas na druhou stranu zvyk v 6 u koně..

pak taky pár křováků mi přibylo do seznamu, že jo... Nepoučitelná, nepoužitelná. Zvládla jsem si nechat dát sádru po 10 letech. Taky jsem se jednou projela sanitkou... a nakonec sem se odstěhovala do Prahe.

Jak ten rok debilně začal, tak končil absolutně úžasně, lepší konec sem si představit nemohla a ani v nejdivočejších snech bych si to nevymyslela.

Takže dík, všem. Dík Léňo. Dík Jakube. Dík Hanzlíci, Barunek a dík všem z galantních jelenů.. Dál dík Flufe a nakonec díky Přemečku a Radime.


Už se těšim, co si přečtu za rok v diáři. Teda, pokud ho zase někde nenechám!