Asi sem udělala největší chybu za poslední ... dlouhou dobu, ale dala jsem vale práci. Vím, že mi bude chybět, ale asi sem to byla já, kdo udělal první krok za lepšíma podmínkama ve firmě. A nebo sem prostě jen přišla o práci, uvidíme. Ale mám pocit volnosti a lehkosti, větší sem nezažila od prosince? asi jo.
největší stopu ve mě zanechali klokánci. Letošní novinka a tak trochu bob na trati. Hrozně vděčný děti to jo, ale taky sígři největšího kalibru. Jednu vteřinu tě přiběhne obejmout a druhou vezme jiný dítě židlí po hlavě. A vůbec, jak ke klokánkům přistupovat? Přísně jako ke každýmu jinýmu dítěti, nebo mu víc věcí odpouštět? Snad jsme zvolili správnou cestu u nich. Maj to přece jenom dost těžký a my jsme pro ně největší a nejlepší žážitek prázdnin, nemaj nikoho, tejden maj jen nás... Ale zase toho uměj dost zneužívat, přijdou dost rychle na to, že jim dost věcí odpustíme. Začnou se vztekat, že nechtěj tudle šťávu, že jim tadle tatranka nechutná a tobě to po chvíli začne být dost otravný a tak na ně začneš bejt jako na všechny ostatní děti. Vysvětlíš jim to samozřejmě, tak tě obejmou strašně pevně ale řeknou, že to chápou. A tak, když se ti zasekne před zrcadlovym bludištěm na Petříně a stropí histerickou scénu, že dovnitř nejde, tak jí sklidníš ostrou domluvou. Žádný objímačky atd, neni čas. Většina děti je vevnitř a ona stojí venku a řve na celý kolo. Tak nemáš v tu chvíli jinou možnost než na ní houknout ostřejc. Pohoda, uklidní se, ale dovnitř ani párem slonů. Fajn, takže ty máš všechny děti vevnitř s neschopnym instruktorem a doufáš, že se uvnitř nestane nějakej průser. Trošku prekérka, takže trošku ti ujíždí nervy. Ne, řikáš oni to tam zvládnou. Takže čekáš. Vyjde první dítě a že vlastně žádný zvětšovací zrcadla nevidělo. (ty vole to je až tak tupá ta instruktorka?!) a dvě další děti to samí. No co, tak si je prostě posadíš na patník a čekáš na ostatní. Dobrý, zbytek skupiny zvládl sál se zrcadlama, ne jen bludiště. Vylezou všechny děti a ty se v klidu, za rohem, vyřveš na tu neschopnou instruktorku. A v pohodě dojedeš zbytek výletu. Dovedeš si děti na svojí školu a tam s nima klasicky hodinku minimálně čekáš na rodiče. A nedá ti to, zeptáš se klokánků jak se tam dostali. A ségra ti to poví. A v půlce příběhu pochopíš, proč Veruna má fobii ze zrcadel. On jí totiž táta od mala zavíral v koupelně kde byla tma, zima a krysy.
And my heart is bleeding.
