stěhuju se. Z Prahy. Stěhuju se domů. No co, nějak to přežiju, mam jiný jistoty teď.
Jednou z nich je to, že mě moje rodina na něco využije. Jo, jezdim hlídat ségře děti, zvířata, barák a očividně už je to takovej standard. Napíše a já přijedu. Obstarám uplně fokin všechno. Děti odvedu do školy, obstarám kočky a psy a pak vyzvednu děti ze školy a postarám se o všechno a pak jdu spát. Nějak mi tam nevychází čas na mojí práci. Dneska například po škole mělo bejt dýňování. Fokin dlabání dýní, kterou děti navíc neměly, že jo. Hele narovinu, nešly by tam, já mám tunu práce a nemohla sem si v půl třetí odpíchnout odchod a jít dělat tetu, prostě bych je odvedla domů a pracovala. Sorry. No dobrý, takže pršelo, takže je to přesunutý na pondělí, uf. Ale i tak jsem byla zlá teta, co se dá dělat. Ano, Vé šel do postele v půl 6 odpo, protože mi ustříh vlasy. Srandičky, srandičky a já ho varovala ale i tak to zkusil. Já nemám obrovskej pramen vlasů a on je nasranej v posteli. Bohužel nemůže ale zabavit svou sestru, takže ta tu sedí přilepená na mě a furt se na všechno ptá. No dobře, to bylo odpoledne, to jsem ještě visela na ntb a pracovala, já jim to řikala. Všem, jak ségře, tak i dětem, že musim pracovat. Hm, to je tak, že mě berou vážně.
Nic méně další jistotou je, že si poseru život. Byla jsem v jednu chvíli uplně full spoko, ani jeden jsme nechtěli nic, už vůbec ne vztah a tak jsme do toho vletěli po hlavě a chvíli jsme byli spoko. Jenže jsme si oba asi ve stejnou chvíli začli uvědomovat, že vztah nechcem, chcem bejt sami se sebou a .. a pak jsem to posrala dřív, než bylo nutný. Jo, to já umim dost často. Nebo tak to aspoň vidim.. Nicméně co mě sere je, že všichni v mym okolí si myslej, že se nenávidíme. Že já ho nenávidim. Nebo, že je debil. Ani náhodou, je to uplně naopak. Žádná nenávist, žádný vyprávění, že je debil, to už vůbec nehrozí. A vyvracet to lidem je tak strašně těžký a otravný, protože to tak přece musí bejt a jinak si lžu do kapsy. Nebo co to řikaj.
mě už tak strašně nebaví se furt obhajovat, proč jezdim do beřko, proč ho mam furt ráda, proč todle, proč tamto..
no nic, jdu vytřít všechny loužičky cestou na cigáro a pak se obložim štěňátkama a půjdu spát. To je to jediný rozumný, co mě teď čeká.
