středa 12. dubna 2017

rýmička

Vést biznis neni žádná prdel. Hlavně kvůli tomu, že jednám s lidma, který jsou  na tom stejně jako já. Takže, když se potkáme v 10 ráno, tak jsme oba nevrlí, protože jsme kvůli sobě museli vstávat. Vím to já, ví to dotyčnej ale stejně se příště sejdem brzo. Já nevim, co přesně si tim dokážem, ale stejně to tak uděláme. A ještě se sejdem v pochybný kavárně v nějakym OC. Ideálně nekuřácký. Vytáhnem oba Macbooky a hrajem si na fancy lidi, který ukončej schůzku a jdou na cígo a pivo vedle do restaurace, kde se pozdravíme, sednem si na druhej konec a čumíme do zdi. Po druhý už si dáme to pivo spolu. Ten člověk neni špatnej, jezdí kvůli nám do Prahy a hele, on je z Brna, náš biznis (čti bizňis) z poloviny taky, to je náhoda, tak příště v Brně. Oukej, paráda. A hele, sejdem se až na oběd, ne? Jo, dobrej nápad. Díky.

A hele, najednou je to něco jako kámoš. Že oni to maj v popisu práce dělat si z nás kámoše aby nám pak nacpali všechno a za plnou cenu, a slevy nám dali co nejmenší, že jo? Hajzli. Ale aspoň příště nepůjdem do kavárny v OC.

čtvrtek 6. dubna 2017

Helooou I am Lindsy Lohan

Byly jsme v Římě a bylo to tam hezký. Teda město je hezký, ale nálada mezi náma holkama už hezká nebyla. Možná je to proto, že jedna neustále dává najevo, že pokud nemáš VŠ a bávo na dvoře, nejsi mi rovnocenná. Hem. Najs. No neva.
Takže o čem, že to píšu? Ráda bych tady vyzkoušela sílu sociálních sítí a stalkingu. Ano mam blog, kam píšu věci, co se občas staly, občas si je vymejšlim. A ano, mam účet na twittru. Píšu ÚČET na twiitru teda. Neni vedenej jako výpisky z mýho života, v žádnym případě. Občas tvíty zaváněj realitou mýho fakin pojebanýho nicotnýho života, ale to jen občas a trochu. Kdyby můj život vypadal tak, jako na tom účtu, tak mam full spoko skvělej život plnej sarkasmu, ironie, chlapů, mužů, prcání a hlavně teda přátel. Byla bych bohatá a tak. Ale to nejsem, to víme. Mrzí mě, že každej, kdo si založí účet na twitru si myslí, že ví a umí ho používat. Baví ho číst si ty neuvěřitelný pro něj životní příběhy na 140 znaků. A pak nedej bože poznaj, kdo se za tim účtem schovává a ihned to berou tak, že dejme tomu samoliba_mrcha je Zuzana Kaňová a tak to je. Samolibá mrcha je normální živá, chodí do práce a tak, ale ono to tak neni. Samolibá mrcha neni živá. Je to účet na fakin twitru, kam píše tvíty. Takže si přečtu její timelinu, a vyslepičim všem, co tam ta Zuzka Kaňová ej kej ej SM píše. Co když ty vole ten účet píše víc lidí? Nezájem, je to jen Zuzka Kaňová. Nebudu si přece vůbec připouštět, protože já přece vim, jak funguje twitr, mam přece fejsbůk. Ježíš, a ona si mě ta Zuzka Kaňová tam na to twítru blokla? co si to dovoluje?
Možná vole se na účtu samoliba_mrcha občas něco ze života tý nudný Zuzany objeví, ale je to furt dost přikrášlený a co si budem povídat, vy píšete pravdu, nic než pravdu a k tomu vám dopomáhej pán v rouchu? Já teda ne, já vedu pár účtů pro lásku boží a dalších, od koho se ty srdíčka a retvíty sypou.

Jo a taky sem si v Římě uvědomila, jak jsem nanicovitá, neúspěšná a ošklivá oproti holkám. A to mě dost srazilo na kolena. Vítej, už sme se dlouho neválely spolu v posteli, třeba tři dny. Bez možnosti vylýzt z dlouhýho tunelu sebelístosti a zhnusenosti ze sebe sama. Dobrý den pane doktore, je to se mnou zase špatný. Ne, nebudu se už řezat, tentokrát už ne. To je nehoda z vaření.