těšíš se?

 za 14 dní budu stát na letišti, v řadě u gatu a cpát se do letadla. Do letadla, který mě odnese na druhej konec světa na 6 tejdnů.

Jedu se tam schovat? Asi jo.
Jedu tam pracovat? Rozhodně.
Jedu si tam odpočinout? Ano.
Jedu tam, abych mohla hodit všechno tady aspoň na chvíli za hlavu? Ano.
Představuju si, že až se vrátim, bude všechno jinak? Bohužel ano, ale vim, že ne.

Nicméně, 6 tejdnů není bůhví jaká dlouhá doba. Je to měsíc a půl. To jsou dva výplatní termíny. Jedna menstruace. 4 velký nákupy. Troje stříhání nehtů na nohou (jo, moc mi nerostou).
Neni to dlouhá doba, ale slibuju si od ní spoustu věcí. A to je asi hodně špatně. Blbý je, že mam velký očekávání už tak strašně dlouho. Takže uvědomit si to teď, 14 dní před odletem, že je to krátká doba, mi už nepomůže.

Všichni se ptaj, jestli se těšim. Ty vole, odjedu z tady těch sraček. Teď mi příjde, víc než dřív, že vláda fakt nemá smysl. Nesmyslný zákazy. Očkování nula. Deprese všude. A hlavně, Rezignace je všude, ta je mnohem horší. Takže jo, těšim, ale za 6 tejdnů se do toho zase vrátim. A tady nebude nic jinak. A já budu chtít utýct na furt.

Blbý je, že se mě teď nikdo neptá, jak se mám. Všichni jen, jak se těšim.

Takže se mam takhle: jsem nervózní. Hodně. Nikdy jsem nejela na tak dlouho mimo. Jo, jsem z toho nervózni. 
Pak jsem taky smutná, protože se nic za tu dobu nezmění. Já si 6 tejdnů užiju skvělýho života, života jako dřív a pak se vrátim sem a to mě sestřelí. A je mi to líto.
A pak, zase nervózni, co když se tu za těch 6 tejdnů něco strašně posere a já tu nebudu? Co když mi někdo blízký onemocní? Co pak? A já budu na druhym konci světa, postovat fotky pláže a oceánu? Zas na druhou stranu, kdo je tady na mě závislej? Nikdo. 
A pak jsem asi i trochu vyděšená, ale to mě vždycky přejde, protože tam budu s Térou. To si vždycky uvědomim a těšim se zas o hodně, hodně, hodně víc.

A jsem šťastná a pyšná sama na sebe, že jsem dokázala na tu nabídku kejvnout a koupit si letenku a všechno. A v práci si to tak zařídit. A vůbec, že do tohodle kanárskýho dobrodružství jdu.

A těším se. Těším se hodně.

Ale prosím, ptejte se spíš, jak se mám.