konec

 Měla jsem zrovna volat o update stavu mamky já. Doktor mi řek, že je konec a že se můžem přijít rozloučit. Nestihli to, za hodinu umřela.

Achjo.

To úterý si moc nepamatuju, nějak se mi podařilo přebooknout letenku na sobotu. Téra si vzala dovču a tahala mě, díky bohu, po výletech. Takže Gran Canaria procestována za čtyři dny + těžká opalovačka all the time. Byly jsme i na pláži s černym pískem. Když na sluníčku bylo 35 stupňů. A byly tam vlny. Pečák!
Byly jsme v Teroru, čili v horách. Jedem do hor, vezmem si svetry. BLBOST, byla to blbost! Ale cesta z hor busíkem, ta je k nezaplacení. Bohužel během jízdy si člověk nestihne uzavřít životní pojistku. Tam se nevejdem! Teď, teď už umřem! Nekoukej před sebe, koukej kolem! Ne nekoukej do tý zatáčky! My spadnem z útesu! a tak.

Doma se stejně nedalo bejt, protože dole stavba byla velmi, ale velmi hlasitá. Vrtali tam nějak, že ten zvuk byl fyzicky nepříjemnej. 

A v sobotu na letiště. A letadlo domů. Seděla sem sama! Heč! a dala sem si o tom storýčko a byl na něm vidět pán za mnou, co neměl nasazenej respík. Okomentovala jsem to a přišla mi zpráva, že: snad kvůli tomu všichni neumřou (brečící smíchy smajlík). Odepsala sem, že se vracim na pohřeb, protože mamka během 10 dnů umřela na kovid. Překvapivě, mi už odpověď nepřišla. Nechápu proč.

V neděli sem byla doma. Pfff. Uf. Ty vole. Nějak jsme to zvládli s taťkou, ale bylo to těžký. Obřad, těžký. Ale naši příbuzní jsou úžasní a byli tam :) A pak jsme se sešli ve starym bytě a byl salát a řízky a chlebíčky a pivo a alkohol a bylo to fajn. Nikdy, nikdy, nikdy se neptejte na nikoho z twitru, nikdy. Dozvíte se věci. A nebo se je nedozvíte, že jo! No nic. Jo a naši bráchové jsou super, to kdybych to neřikala dost často. Ale obřad a všechno kolem bych bez akoholu asi uplně nezvládla, co si budem. Nic méně, pít Krakonoše, to je po každý chyba. Je uplně jedno, v jakym stavu si ho dáš, po každý je! to! chyba!

Pomalu si zvykám, že se budu o taťku starat víc. Vařit hlavně. Nenechávat ho samotnýho na dlouho. A tak. Achjo.

Uvidíme, ono to nějak půjde. Bude to muset jít.

A na Kanáry se vrátím!