Tak přesně tudle otázku si vždycky pokládám když otevřu dveře od bytu. Hodim tašku do chodby a padnu na postel. Zná mě vůbec někdo? Tejden nebo tak přetvářky, hraní si na někoho lepšího, nebo naopak horšího. A nebo ukazovaní vlastní tváře? Tý hodný a vstřícný holky, co sem tam musí prosadit svůj názor, která si sem tam uvědomí, že neni jen jedno hovno na něčí podrážce a tak. Myslíš?
Těžko říct takhle z hlavy (kdo má právo sedět) kdo může říct, že mě zná. Dokonale, že může říct 'Todle je jasná přetvářka, todle dělá pro dobro všech' atd.. Je vůbec někdo kdo může říct, že jo, todle je ta pravá Zuza. Případně druhá strana, že ví z tohodle budu mít prospěch jen já. A co si budem povídat, z čeho co uděláš máš prospěch jen ty? Já bych si lhala do kapsy, kdybych řekla, že ano, to co jdu teď udělat je jen a jen pro mě.
Takže asi chci říct, že si teď momentálně myslim, že se chovám jak hovado a že málo kdo zná mojí pravou stránku. A to je dobrá hnojná půda pro schyzofrenii. Nebo ne?
JE TU NĚKDO KDO MĚ ZNÁ NATOLIK, ŽE VÍ CO JSEM TIMDLE CHTĚLA ŘÍCT??
Žádné komentáře:
Okomentovat